[Jan Francke][carousel][6]

Saturday, February 23, 2019

Divočina už klepe

1:56 PM
Divočina už klepe na dveře a už aby to bylo a já mohl nechat tu předzávodní nervozitu za dveřma hotelovýho pokoje 
Sledovat málo se pohybující tečku ve svých volných chvilkách můžete zde: http://trackleaders.com/iti19 Pokud se nebudu dlouho hýbat, buďte v klidu, nežerou mě vlci, ale s největší pravděpodobností odpočívám či bivakuji či nefunguje gps tracker.
Nejvíce bych chtěl poděkovat mé milované ženě ♥️♥️
Mé obrovské poděkování patří Vám vše co jste mě podpořili na téhle cestě, bez Vás by se to neuskutečnilo!! Jsem poctěn a dojat. Když Aljaška dovolí, dovezu Vás teoreticky až do cíle!
Start je v neděli ve 00:00 českého času, časový rozdíl oproti rodné hroudě je deset hodin zpět. Vezu sebou satelitní telefon aby mi nebylo smutno a budu volat Hosťě, ta bude zprávy zprostředkovávat dále do rádia Beat a na mé webové stránky a facebook.
Až se budete tetelit v teple pod peřinou, vyšlete myšlenku na Aljašku, bude mě hřát.
Přátelé děkuji Vám a těším se naviděnou ve zdraví zpět na rodné hroudě.


Monday, February 18, 2019

Paniky záchvat

10:16 PM
Když mě v neděli večer po závodech na Lipně zaškrábalo v krčku (čili zdrobnělině krku, ne na kyčli)
tak jsem tomu nevěnoval pozornost. Jelikož své tělo pravidelně překvapuji každé ráno dávkou
studené vody, tak nejsem zvyklý být nemocný. Když jsem se ale ráno probudil s horečkou, znejistěl
jsem. Když mě večer začalo bolet za hrudní kostí, začal jsem být nervózní. No a když tohle bez
náznaku zlepšení s maximální snahou o zlepšení trvalo skoro pět dní, zachvátila mě totální panika.
V sobotu jsem měl odlétat směr západ a za týden a něco startovat. Černé scénáře, přesouvání letu,
kombinace, komplikace v mojí hlavě se honily. Dokonce jsem navštívil lekaře abych nebyl vylekanej
málo. Vrchol všeho bylo, že jsem si začal googlovat co mi vlastně je, a to je největší pokles hodnot
a známka zoufalosti. A jak jest známo, zoufalé situace si žádají zoufalé činy. Hosťa vedle mě sedí
a říká: “Tady píšou, že pomáhá bílek z vajíček do ponožek. “ Zvednul jsem se a šel si dát bílek do
ponožek. Nic moc čím bych se chlubil a příjemný to taky zrovna nebylo. Navíc mi tam spadlo i trochu
žloutku :) Aby to nebylo zas tolik přírodní, tak jsem to pojistil acylpyrínem a čekal co se bude dít.
A světe div se, udělalo se mi lépe.

Odletěl jsem tedy dle plánu. Cesta byla ošklivě dlouhá a mé průdušky a bolavá hlava cestu
nezjednodušovali. Na Aljašku jsem ještě úplně nedoletěl. V rámci úspor jsem si dal aklimatizační
pauzu v Kanadě, kdysi našem druhém domově. Zde se snažím rozpohybovat tělo a rozdýchat
průdušky výletním stylem. Zatím se daří a mě je stále více do smíchu.

Do smíchu mi ale není z počasí, které panuje a panovat zatím má na Aljašce. Je tam teplo
a sněží tam, což je nejhorší varianta počasí. Radši bych  -40°C než 0°C. Nicméně ještě je čas,
že si to Aljaška s tím jarem rozmyslí a ukáže se ve svém zimním outfitu. Ve čtvrtek ráno se
přesouvám do Anchorage. Tam proběhne předzávodní chaos. A v neděli 24.2. ve 14:00 místního
času, 4:00 českého času, se konečně vydáme vstříc divočině. Zde pak najdete link na stránku,
kde bude možnost sledovat virtuálního mě v podobě málo se pohybující tečky.







NÁVŠTĚVNOST

KONTAKT

Tel: +420 733 694 574

Email: venca@janfrancke.com
janfrancke@gmail.com

YUKON ARCTIC ULTRA 2017